-15 kg a silný příběh. Zpověď klientky Ivy, seznamte se.

Za poslední rok, co na sobě pracuješ máš skvělé výsledky a jsi pro mnohé motivací, mohla by ses tedy v krátkosti představit a přiblížit ostatním co byl tvůj „aha“ moment, proč si na sobě začala pracovat?

Jmenuji se Ivana Polková, už mi běží druhým měsícem 30 let, jsem normální uremcaná ženská, která je dcerou nemocných rodičů, kamarádkou mnoha duší, sociální pracovnice pro potřebné, sestrou a něco přes rok i tetou . Co se týče mého „aha“ momentu, ten započal někdy v době kdy mi bylo 12 let a přibrala jsem během roku 40 kg. Tehdy mi řekli, že se nevyhnu návštěvy nemocnice. Prognóza? Snížená funkčnost štítné žlázy. Začal teror v podobě mnoha omezení a příkazů. „Nesmíš tohle, musíš tohle!“ Například? Pij kefír, já, která kefír nesnáším. Tehdy jsem nad vším zlomila hůl a řekla si, že to řešit zatím nebudu a k tomuto doktorovi už mě nikdo nedostane. Vždy jsem byla zastáncem názoru „na co držet dietu 80 let, stačí těch posledních 20“ V roce 2016 mi zkolabovala máma z důvodu dlouhodobé cukrovky, je praktický slepá a již 4 rokem odkázána na hemodialýzu, přístroj, který jí díky upoutání na 4 a půl hodiny, 3x týdně, prodlužuje život. Strašný stav, ale v duchu jsem si intenzivně říkala „to zvládneme“. K tomu všemu, na podzim roku 2018 mi moje praktická lékařka na základě každoročních rozborů krve říká “ cukr 6,9, to je stav na tabletky“ Cože? Takže oficiálně cukrovkář. To byl spouštěč mnoha „aha momentů“, kdy vše, co jsem poslouchala a ignorovala se projevilo, a to v tom nejhorším stavu. Na své mamince jsem viděla co cukr dokáže, věděla jsem tedy, že mám problém, velký problém. Mimoto jsem se špatným stravováním projedla až na 110 kg.

Chtělo to pořádnou dávku odhodlání, jsi neuvěřitelně silný člověk. Když už jsi věděla, že je potřeba něco změnit, co to bylo? Co jsi začala dělat jinak a co ti pomáhá vytrvat?

Upřímně tím, že rodiče jsou cukrovkáři a pořád se řešilo co je pro ně vhodné a co ne, člověk měl přemíru informací a věděl, skutečně věděl, čemu se vyhýbat a co jíst. I přesto, aspoň já to potřebovala tvrdě zpracovat do papírové formy. Dodnes mám jídelníček na ledničce. U mě potřeba, že musím něco změnit přicházela spíše skrz maminku. Na Míšu jsem se obrátila právě kvůli ní, chtěla jsem jí být oporou a ve všem ji podpořit. Začaly jsme tedy měnit své návyky spolu a zanedlouho se přidala celá rodina. Samotná potřeba čistě u mě, byl prostě proces toho všeho, co jsem zažívala, s kým jsem žila a kdo mi jak kázal do života.  Najednou byla hotová škola, poprvé do práce, nový vztah, nové tváře a silou své bezradnosti jsem k sobě přitáhla ty správné lidí a ve správný čas. Přes svého přítele jsem poznala Míšu a STPLIFE, sebrala odvahu a řekla jí o pomoc, sice kulantně ve stylu „hele a ty bys pomohla i mojí mámě?“, ale řekla. Snaha dělat věci jinak je nyní především v podobě láhve s vodou po ruce a na očích, jiným myšlením: „to zvládnu, tam půjdu, to udělám, zkrátka nakoupím a uvařím!“ a jinými stravovacími návyky. Pořád se učím myslet na sebe a v tom mi pomáhá Míša, včetně celé party, která v tom jede s ní. Co mi dále pomáhá jsou další tváře, které se díky tomu, co se se mnou děje, ozvou. Vidím třeba spolužačky ze základky po 15 letech, jsou to úžasní lidi se kterými začínám zase trávit čas a posíláme si fotky jídel a aktivit. Samozřejmě se takto hecujeme i přes stránky a výzvy na STPLIFE!

Mluvíš hodně o mamince, ale i sobě. Co se Vám podařilo od doby, co jsi oslovila Míšu?

Tak začnu mámou – ta začala mít chuť bojovat o život, sice malými, skutečně malými krůčky, ale za ten rok se smrkla o 9 kilo, začala chodit, a to i do schodů. Například do centra STPLIFE, kde už má za sebou i několik ochutnávek zdravých jídel a vizáž proměny, kterou dostala jako dárek na Vánoce! To pro mě hodně znamená, protože 4 roky zpátky byla mamka ležák a ušla max. 20 metrů.

Co se týče mě. Já jsem se dostala ze 105 kil na 95 (musela jsem se podívat). Podle nějakých centimetrů jsem ze svého těla vyhubila jednu vychrtlou modelku, musela jsem obměnit 90% šatníku, kdy jsem se dostala do, o 3 konfekční čísla jinam, tedy směrem dolů, což je skutečně problém. On vám nikdo nepoví, že až zhubnete, kromě jídla, utrácíte i za oblečení! Taky jsem se naučila mít ráda čas který mám, kdy jsem zhodnotila, že cesta do rodné vesničky Dobré, případně Frýdku-Místku není nic hrozného a 2x týdně tam minimálně jsem! Změnil se můj postoj k pohybu, kdy se těším cvičit a začalo mě to bavit. Až se tohle holky na cvičení dozví, přitvrdí, už to vidím. Už necvičím oblepena tejpovací páskou, po 30 minutách se mi nechce zvracet, zkouším nové cviky, pomalu doma a pak i na cvičení. Začala jsem chodit do fitka! Já, antitalent na pohyb. Zkouším se bavit s běžeckým pásem. Změnil se můj postoj k lidem, kdy se mi do života dostávají stále lepší osobnosti, co mi mají co dát a já jsem schopná jim to v plné míře vrátit. Změnil se můj postoj k přijímá pochval a komplimentů. To jsem nikdy nezažila Většinou mě pouštěli sednout, že jsem těhotná a teď? Okolí mě chválí, dlouho jsem nevěřila, nyní již začínám vidět! Naučila jsem se jíst jinak, když občas ujedu, což je postoj posledních 3 měsíců, kdy jsem ztratila motivaci, nepřiberu 10 kilo, jen tělo stojí, protože vím, co bych měla, abych se měla líp. Jo, a mám energii, hodně energie, okolí občas žasne, co vše jsem schopná zvládnout a já jsem šťastná. Ještě musím něco pilovat, ale na to mám zbytek života, který se určitě ve spolupráci s Míšou úměrně prodlužuje

Moc děkujeme za vyčerpávající odpovědi. Si obrovskou motivací nejen pro ostatní, ale i pro nás. Chtěla bys ještě něco dodat na závěr?

Moc děkuji za zpověď. Ráda bych jen dodala, že každý může sklouznout a přestat si jít za svým cílem. Já to teď pociťuji už  třetí měsíc a jsem ráda za tebe, Míšu, Mirku, Marcelku, Peťku, Káču a nevím koho ještě … Protože každá osoba, co je s Míšou nějak spojená a já jí měla čest poznat, má pro mě svůj velký význam v tom jít dál, vařit a třeba při jedné přednášce ohledně výživy i vyjít na Javorník

Jo a zapoměla jsem, cukr se mi snížil. Podzim 2018 – 6,9, leden 2020 – 4,7, což ruší můj status cukrovkáře. Úpravou stravování, pevnou vůli a silnou motivací dokážete cokoli!